pátek 22. listopadu 2024
Cecílie
středa, 21. září 2016, 13:55
Kolem Restaurace u Huberta procházím dennodenně do práce a zpátky. Každý den míjím vývěsné tabule, které hlásají kančí speciality, jelení maso a dinosauří steak.
Přiznám se, že dinosauří steak jsem ještě nikdy neměla a vždy si představím umleté kuřecí maso v trojobalu stylu McDonald. Ale že se pod tím skrývá trojkombinace hovězího, vepřového a kuřecího masa s anglickou a bramborovými dukátky, to jsem nečekala. Mňam... Přišli jsme ale v době oběda a já si nerada objednávám z celodenní nabídky, když mají kuchaři plné ruce práce. Navíc bych musela zbytečně dlouho čekat. Takže dinosauří steak si nechávám na příště.
Vybrala jsem si teda z polední nabídky, která obsahuje čtyři položky a jednu celotýdenní nabídku – Jelení kýtu sous de vide. Moje volba byla však více přízemní, a to italský kuřecí plátek s mozzarellou a bazalkou s bramborovými noky. Ale nepředbíhejme a začněme polévkou.
Polévka byla krupicová s vejcem, Ferda můj spoluhodovník, nad ni zprvu ohrnoval nos, ale jak ji ochutnal, nemohl přestat. Teplá, nepřesolená a jemná chuť. Na tenko nakrájená mrkev byla příjemným zpestřením a doplnění chutí. A hlavně ji obsluha donesla hned při první zastávce u našeho stolu. Až pak po nás chtěla objednávku. Tu vyřídila v rychlém čase, přece jenom jsme tam dorazili docela brzo a restaurace nebyla ještě zabraná. V části, kde jsme seděli s Ferdou jsme v té době byli jediní. Pak se tam nahrnul snad zájezd důchodců a servírky měly plné ruce práce.
Na hlavním chodu jsme se s Ferdou shodli a objednali si kuřecí plátek s noky. Já jsme si ale dala poloviční porci, kterou jsem měla i tak problémy dojíst. Kuřecí prso nebylo po delší době vysušené, přestože bylo nakrájené na tenké plátky. Moje poloviční porce, za kterou si účtují 75% z ceny, se od Ferdovy plné lišila o jeden plátek kuřete a hromadu bramborových noků. Když jsme je ochutnali, tak jsme se shodli, že kdyby je posypali mákem a cukrem, tak by to byly úplné sladké šišky. Moc nás ve spojení s masem neoslovily. V omáčce byla rozdrcená bazalka, kterou mám ráda, ale v tomto případě mi přišla docela hořká. Já jsem svojí porci snědla, nerada se přejídám, ale také nerada vracím plný talíř. V tomto případě bylo jídla tak akorát. Rozteklá mozzarella byla na plátku přidaná docela zbytečně, stejně jako plátek bazalky.
Po tom, co jsme dojedli hlavní jídlo, tak se za námi stavil náš kamarád Pepa, který si objednal staročeskou vepřovou baštu s kysaným zelím a houskovým knedlíkem. Bohužel nevyhmátnul dobu a musel na jídlo dlouho čekat, přece jenom tam bylo hodně hladových důchodců i dělníků. Když už však byla čekací doba velmi dlouhá a lidé kolem nás, kteří přišli po Pepovi jídlo dostali, tak se ozval. Trošku na něj zapomněli, ale on je flegmatický typ, tak si z toho nic nedělal. A my s Ferdou jsme si mohli udělat delší obědovou pauzu.
Pod složitým názvem se skrýval obyčejné knedlo, vepřo, zelo, ale podle Pepových slov to nebylo vůbec špatné, ale na maminčino jídlo to nemá. Shodli jsme se ale, že je to jedna z restaurací, kde porce, kvalita i cena jsou v příjemné rovnováze.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.
