sobota 23. listopadu 2024
Klement
středa, 29. června 2016, 13:47
Když jsme před měsícem s Ferdou poprvé přemýšleli, kde se zajít najíst, tak nás okamžitě napadla Opera caffe na Horním náměstí. Byli jsme velmi zklamaní, když si nás obsluha nevšímala a my jsme po delší době odešli. Ale rozhodli jsme se, že jí dáme ještě šanci a zajdeme ochutnat, jak vaří.
Nechci dělat ukvapené závěry, ale bylo zajímavé, že tentokrát k nám obsluha přišla skoro okamžitě. Minule jsem já i Ferda vypadali trošku unaveně, a i když jsme nebyli oblečeni nijak špatně, jako ze škatulky jsme taky nebyli. Tento pokus jsem si na sebe, sice neúmyslně, vzala šaty a dokonce si dala i rtěnku. Na zahrádku restaurace jsem vkročila s ne úplně levným telefonem v ruce a kabelkou ležérně přehozenou přes předloktí. Ferda si vzal polokošili a učesal si vlasy.
A bum, hned u nás byla obsluha...
Z poledního menu se mi nic nezamlouvalo a ze smaženého květáku, bramborového guláše, znojemské pečeně a pizzy jsem si nic nevybrala. Ferdovi se zamlouvala pizza Inglese se slaninou vejcem a feferonkami, tak jsme se rozhodli zůstat. Normální jídelní lístek mají docela tenký, přesto bylo zatěžko si i z tak mála jídel něco vybrat. Všechny názvy zněly dobře a chutně. Nechtěla jsem ale utrácet zase tak moc, a proto jsem se rozhodla pro bramborové noky, špenátové soté a grilovaný losos za 145 korun. Bylo to jedno z nejlevnějších hlavních jídel na lístku, levnější snad už byly jenom šťouchané brambory.
Ferdovi do meny ještě patřila zelná polévka, která byla podle jeho slov „po dlouhé době konečně teplá“. Také jsem ochutnala a musela jsem mu dát za pravdu. Byla dobrá, přesto si jí Ferda dosoloval a dopepřoval, ale nebrala bych to vůbec vážně, protože on by si dal pepř a chilli třeba i do buchet.
I když jsem si objednala jídlo mimo polední menu, tak mi na stole přistálo v rekordním čase. Nejprve mě silně zasáhla vůně ryby a já jsem se bála, že losos bude zapáchat. Po chvíli to však odeznělo a pomalu jsem ani nepoznala, že jím rybu. Byla dobře ochucená, avšak preferovala bych méně oleje. Špenátové soté bylo vynikající a ještě teď se olizuji za ušima. Pokrm byl v jídelním lísku mezi těstovinami a pastou, kde deklarují, že vše je domácí výroby. Zajímalo by mě, jestli se to vztahovalo také na moje bramborové noky. Nicméně to bylo svěží letní jídlo, které mě zasytilo a příjemně pohladilo moje chuťové buňky.
Na pití jsem si objednala džus s neperlivou vodou. První jsem se ptala, jestli nemají vodu z kohoutku. „Máme, ale nedáváme,“ byla odpověď servírky. Osobně nechápu, co mají některé restaurace proti normální kohoutkové vodě, ale hlasitě jsem polkla a dala si ten bazén za 55 korun.
Problém nastal při placení. Jako soběstačná Drbna jsem si chtěla zaplatit svoje jídlo sama, což jsem také udělala. Oba nás s Ferdou ale zarazilo, když měl platit podobnou částku za svou pizzu v meníčku a jedno pivo, jako já. Podívali jsme se na účet a viděli, že mu pizzu zaúčtovali za normální cenu 149 korun místo 89 v menu. Když nám pak paní oznámila, že nám teda těch padesát korun vrátí, tak jsme se na sebe významně podívali, ale už jsme jí neopravovali, vzali padesátku a šli.
O minulém neúspěchu si můžete přečíst více zde.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.
