úterý, 18. srpna 2020, 20:30
František Josef I. (*18. 8. 1830 +21. 11. 1916) rakouský císař, milovník vojenství a armády, vášnivý lovec a nikdy nekorunovaný český král vládl dlouhých osmašedesát let. Na jedné straně byl oslavován, na straně druhé zase kritizován. Je třeba však jej posuzovat objektivně v kontextu doby. Především je třeba vyzvednout vytvoření parlamentního sytému, systému veřejné správy, dále rozvoj průmyslu, vědy a techniky.
Historik Josef Pekař o této době řekl: „Byla to šťastná doba, tak velká a neobyčejná, že uplynou staletí, než lidstvo pozná jí něco rovnocenného, celý svět v pravém smyslu změnil svou podobu, život, společnost, stát – to vše nabylo jiného, bohatšího obsahu, jiného smyslu a rázu.“
František Josef I. také několikrát zavítal do Prostějova. První jeho návštěva proběhla 1. října 1844 v domě č. 14 na hlavním náměstí – v budově starých kasáren (nynější radnice). Tehdejší arcivévoda František Josef se stal rozhodnutím císaře Ferdinanda V. majitelem dragounského pluku č. 5. Dostal jej jako dárek k narozeninám a v rámci manévrů na Moravě mu jej předal strýc, zemský velitel na Moravě a ve Slezsku arcivévoda Albrecht.
14. října 1848 projížděl Prostějovem v doprovodu císaře Ferdinanda V. Císařský dvůr se totiž v důsledku výbuchu revoluce ve Vídni „stěhoval“ do Olomouce. Právě zde v arcibiskupském paláci 2. prosince 1848 abdikoval jeho strýc Ferdinand V. a František Josef byl intronizován císařem. Hostitelem dvora byl olomoucký arcibiskup Maxmilián Sommerau- Beckh a císař zde pobýval do 10. května 1849. Podepsal zde řadu dokumentů, například oktrojovanou ústavu.
Prostějov nástup nového císaře na trůn oslavil slavnostním osvětlením, pochodňovým průvodem s hudbou a provoláváním slávy. 17. července 1853 projel Prostějovem v rámci návštěvy korunních zemí před zářijovým jednáním s ruským carem Mikulášem I. v Olomouci.
20. října 1866 navštívil Prostějov v rámci inspekční cesty po Moravě. Jejím cílem bylo posoudit škody po prusko-rakouské válce. V Prostějově byl uvítán představiteli města a okolních obcí a po občerstvení v domě kupce Rudolfa Woletze (dům U Rocha, Hlavní náměstí č. 51, nyní T. G. Masaryka 11) se vydal na radnici (ta se tehdy nacházela v dnes neexistujícím domě na Poděbradově náměstí č. 2), kde se zapsal do pamětní knihy města a zároveň přislíbil pomoc postiženým obcím v podobě financí a dodávek obilí.
21. října 1866 při audienci v Olomouci obdrželi Zlatý záslužný kříž s korunou za osobní statečnost za prusko-rakouské války prostějovský purkmistr Jan Zajíček, praktický lékař Jan Borák a vrchní lékař nemocnice Milosrdných bratří Jan Sobola.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.