sobota 23. listopadu 2024 Klement

Drbna historička: Zašlé dny slavného sloganu „Šetři kasu, kupuj v ASU“

Na odkaz Josefa Andera mladšího, který v době První republiky vedl velkoobchodní společnost ASO, narazíte třeba cestou na plavecký bazén či procházkou kolem Merkurovy kašny. Nejsou to však jediné vzpomínky, zbylo tu po něm mnohem víc.

Příběh obchodní společnosti Ander a syn Olomouc (známé pod zkratkou ASO) začal už v roce 1889 na Svatém Kopečku, kde měl svůj krámek se suvenýry, svíčkami a obrázky svatých Josef Ander starší. A měl úspěch, i proto začal se svým zbožím navštěvovat další poutní místa. Když si v roce 1906 otevřel svůj první obchod v Olomouci – tehdy pod jménem Josef J. Ander, prodával hračky a galanterní zboží. Postupně do chodu firmy zapojil svých pět synů a síť obchodů se začala rozrůstat. Pobočky vznikly v Brně, Ostravě, Praze, Vídni a dokonce i v hlavním městě Peru v Limě. Celkem tak firma zaměstnávala až 1500 lidí a patřila k nejúspěšnějším podnikům v tehdejším Československu. Podobně jako ty Baťovy, i Androvy obchodní domy překročili hranice Evropy.

Milovníci sportu a umění

V roce 1933, po smrti svého otce, firmu převzal Josef Ander mladší a společnost přejmenoval na ASO. Tou dobou začíná její nejslavnější období, vzniká také vtipný reklamní slogan: „Šetři kasu, kupuj v ASU.“

Josef Ander mladší se do městského života zapojil nejen jako vynikající obchodník, ale také jako mecenáš sportu. S jeho přispěním vzniká v roce 1940 fotbalový stadion, který pojme až 20 000 fanoušků. Ander zároveň vlastnil Sportovní klub Olomouc ASO, který se v roce 1941 probojoval do nejvyšší fotbalové ligy v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Klub zanikl v roce 1951, jeho nástupcem na dnešním Andrově stadionu se stal tehdejší SK Hejčín (dnešní SK Sigma Olomouc). Původní stadion nepřežil konec druhé světové války, protože jeho tribunu z unikátní   železobetonovou konstrukcí vyhodili prchající němečtí vojáci do povětří. Josef Ander společně se svou manželkou Malvínou sbírali umělecké předměty a stali se významnými mecenáši.

Nádherné funkcionalistické stavby

Při procházce městem směrem od Horního náměstí k bývalému Prioru zkuste zvednout pohled na dům, který se nachází hned naproti hlavnímu vstupu do dnešní Galerie Moritz. Tato funkcionalistická budova s příjemnou vyhlídkovou terasou byla původním obchodním domem firmy ASO. Ten se později rozšířil i do budovy naproti právě na místo pozdějšího Prioru. Tento obchodní dům ASO ale komunisté zbourali v roce 1972 a postavily na jeho místě právě zmiňovaný ošklivý Prior.

Cestou k plaveckému bazénu na křižovatce Legionářské ulice dodnes stojí bývalá administrativní a skladištní budova firmy ASO a i když to tak nevypadá, stále je v docela zachovalém stavu. Tato unikátní funkcionalistická stavba z roku 1936 by zasloužila památkovou ochranu, rekonstrukci a nejlépe kulturní či umělecké uplatnění, jenže toho se zřejmě jen tak nedočkáme. Zatím se můžeme těšit z toho, že je v celkem dobrém stavu. Právě tady začala spolupráce Josefa Andera mladšího  s architektem Bohumírem Čermákem.

Skvostná vila chátrá

Na Svatém Kopečku ve Dvorského ulici stojí rodinné sídlo Josefa Andera, který s přispěním architekta Čermáka vytvořil jedinečnou vilu. Z ulice sice komplex budov nevypadá nijak zvláštně, ale kouzlo spočívalo ve dvorním křídle obráceném do zahrady, ve které Čermák geniálně skloubil původní hospodářské stavení s moderními funkcionalistickými prvky. Vznikla tak jedinečná prosklená obytná místnost s pracovnou. V létě pak pomocí posuvných oken vznikla vnitřní terasa. V zahradě bývaly rozmístěny sochy z rodinných sbírek. Sláva domu i firmy skončila po komunistickém puči v roce 1948, kdy byly všechny majetky firmy znárodněny a rodina se stala trnem v oku tehdejší diktatury. Vila pak sloužila jako mateřská škola, následně byla opuštěná a začala chátrat. Dodnes není jasné, co s touto unikátní budovou bude. Jedna z nejhodnotnějších architektonických staveb v našem kraji tak možná jednou podlehne demoliční četě, protože už nebude možné ji zachránit.

Ve Zlíně jsou na Tomáše Baťu hrdí, v Olomouci se na Josefa Andera a jeho rodinu zapomnělo, a to je škoda.

Čtěte také:

Autoři | Foto Jakub Wittka, pinterest.com

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.