Muži z Olomouce a jeho matce prošlo rukama přes 60 psů. Za jejich týrání dostali pouze pokuty

Kauza olomouckého množitele se táhne už dlouhé čtyři roky. Majitel (říkejme mu pan T) množil psy pořád dokola a choval je v otřesných podmínkách. Tato kauza se řešila hned několikrát u Krajské veterinární správy (KVS) a na Magistrátu města Olomouc. Podněty na KVS podávalo několik osob. Ani při poslední letošní kontrole nebylo úředníky shledáno žádné týrání. Chov psů podle nich probíhal v pořádku, pouze jim pan T nepředložil očkovací průkaz a za to třikrát dostal pokutu. Nebýt dvou spolků v Olomouci (Pomocné ruce Olomouc z.s. a Zastavme utrpení z.s.) a dobrovolníků, kteří se zabývají ochranou zvířat, tak by celá kauza dopadla mnohem hůře.

"Byla jsem svědkem bití a kopání do psů, kdy kolemjdoucí, včetně mě, křičeli na pana T, ať toho nechá, nebo je zabije. Utekli mu totiž z boudy na zahradu a on je tam honil,“ řekla Kateřina Borková, předsedkyně sdružení Pomocné ruce Olomouc.

Předsedkyně Borková z Pomocných rukou se případem zabývala od samotného počátku. Stížnost na KVS v roce 2013 totiž podávala její matka. O další podněty na KVS a magistrát se už starala dcera Kateřina, která je nyní předsedkyní. „Do našeho depozita se v roce 2015 odebralo 24 psů, z toho potom 2 šli do spolku PES nejvěrnější přítel a 3 do depozita Beruška sídlící ve Středočeském kraji,“ dodala Borková.

Téhož roku spolek Zastavme utrpení odebral od majitele 6 psů, z toho 3 štěňata. Všichni dospělí psi a feny odebraní spolky Pomocné ruce a Zastavme utrpení šli do adopcí kastrovaní, aby se zabránilo jejich dalšímu množení. Po prázdninách roku 2015 zůstalo v péči majitelů 7 psů, z toho 2 nevykastrované feny.

První podaná stížnost ze strany spolku Pomocné ruce Olomouc se datuje k roku 2013. Při kontrole bylo zjištěno, že 10 ze 14 psů choval pan T v nevhodných podmínkách. Jak se můžeme dočíst ve zprávě: „…vzniklo důvodné podezření z naplnění skutkové podstaty přestupku na úseku ochrany zvířat proti týrání dle ustanovení § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 246/1992 Sb., kde „fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že týrá zvíře nebo utýrá zvíře,“ zde ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 246/1992 Sb., kde „za týrání se považuje chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení“.

Na konci zprávy se můžeme dočíst, že KVS uložila panu T závazný pokyn, aby nedostatky při chovu vyřešil. „Současně KVS uložila dne 29. 10. 2013 chovateli závazný pokyn k odstranění zjištěných nedostatků tj. aby zvířata byla chována takovým způsobem, aby byl zajištěn přístup přirozeného denního světla do prostor jejich chovu se lhůtou do 18. 11. 2013. Kontrolou provedenou dne 21. 11. 2013 bylo zjištěno, že chovatel tyto povinnosti splnil,“ stojí ve zprávě.

Pokud při kontrole vznikne podezření z přestupku týrání zvířat, tak KVS předá podnět k Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, což je v tomto případě Magistrát města Olomouce. O další krok se stará odbor životního prostředí. Vyřešením situace byla pouze pokuta. Na otázku, zda mohl magistrát učinit razantnější kroky, odpověděl vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka následovně: „Nic razantnějšího jsme nemohli učinit, protože jsme museli jednat čistě v souladu se zákonem. Jednali jsme v nejkratším možném termínu a pan T pokutu řádně uhradil. Více vám o tomto případu nemůžu sdělit. Ve správním a přestupkovém řízení jsme limitování zákonným postupem,“.

Další kontrola proběhla v roce 2014. Tentokrát však pan T podle úředníků psy netýral, pouze nepředložil doklad o očkování proti vzteklině, čímž porušil povinnost stanovenou v § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb. Za přestupek mu KVS 22.12.2014 uložila pokutu ve výši 2 500 korun.

Členové výše jmenovaných olomouckých spolků poté uskutečnily několik návštěv u pana T s cílem pomoci pejskům. „O panu T jsem se dozvěděla v podstatě čistě náhodou někdy v lednu 2015. Mé prvotní informace byly takové, že je to nějaký chlap, který v Olomouci množí psy a chová je ve strašných podmínkách,“ řekla Eva Tomková, dřívější členka spolku Pomocné ruce a nynější členka LOZ Olomouc. Když Eva Tomková zjistila více informací o panu T, navštívila ho osobně, aby se přesvědčila o tom, v jakých podmínkách jsou psi chováni. Společně se svou kolegyní ze spolku Pomocné ruce panu T přivezly krmení pro psy, materiální pomoc a deky. Asi o měsíc později, v dubnu roku 2015, přemluvily pana T, aby si mohly odvézt devět štěňat na vyšetření a fenku na vykastrování. Nakonec souhlasil s tím, že psy spolku daruje. V tu dobu se o případ začal zabývat rovněž spolek Zastavme utrpení. I ten nabídl panu T pomoc a začal vozit krmivo pro psy a další potřebné věci.

„Tři z menších štěňat byla v horším zdravotním stavu. Jedno mělo zalepené obě oči a nad jedním okem mělo zaschlou ránu jakoby po kousnutí, druhé štěně mělo zalepené jedno oko a třetí štěně kulhalo na zadní nohu,“ dodala Tomková. Kulhající štěně mělo zlomenou holenní kost.

Tou dobou pan T bydlel se svou matkou na ubytovně. Psy měl umístěné na pronajaté městské zahrádce a podle informací dobrovolnic tam jezdil jednou denně psy krmit. V květnu 2015 slečna Tomková nahlédla dovnitř jeho bytu, protože po ní potřeboval pomoc. „Okamžitě po příchodu mě do nosu praštil nesnesitelný zápach moči, spíš už skoro čistého čpavku. Pálil mne nos a oči. Vevnitř byla tma jak v kobce. Podlaha byla tvořena dlažbou oranžové barvy a byla pokryta močí. Ležela zde lopatka plná psích hovínek a pekáč s granulemi. V rohu se krčil psík bílé barvy s černými fleky, velikosti jezevčíka. Byly zde dveře do druhé místnosti, ze které se ozýval štěkot psů, mezi nimi i štěněte,“ popsala své zážitky z ubytovny Eva Tomková.

Všichni chtěli panu T pomoci a hlavně se snažili zajistit psům důstojné podmínky. Zajišťovali kastrace fen a pomáhali udávat štěňata do nových domovů. „Na všechny psy mi tehdy pan T podepsal darovací smlouvy,“ dodala slečna Eva. Spolek Zastavme utrpení hradil očkování a kastrace fen, které musely zůstat u pana T, neboť pro ně už nebylo nikde místo. Tehdy se na zahrádku nastěhovala i matka pana T a s ní další psi, kteří předtím byli zavřeni na ubytovně. Matka pana T se rázně postavila proti kastracím dalších dvou fen a odmítla je vydat.

V roce 2016 přišla na KVS další stížnost. Výsledek? „Všichni psi se chovali k majiteli bez bázně. Kvůli jejich povaze je úřední veterinární lékaři kontrolovali pouze pohledem skrze branku, psi se jevili v dobrém výživném stavu, bez klinických příznaků onemocnění,“ stojí v dokumentu KVS popisující kontrolu ze dne 9. 6. 2016.

Na otázku, zda je kontrola pohledem skrze plot běžná, KVS Olomouc podala toto vyjádření:

„Při výkonu státního veterinárního dozoru KVS Olomouc provádí kontroly zásadně na základě bezprostředního zjišťování faktického stavu na místě. Jedná se zejména o kontrolu podmínek chovaných zvířat vztahujících se k uspokojování jejich základních životních potřeb a pohody zvířat (zejména napájení, krmení, tepelný či světelný komfort, okolní prostředí atd.), jakož i vlastní kontrola zvířat. Nicméně nelze vyloučit situace, kdy z důvodu agresivního chování zvířat je vyšetření zvířete např. pohmatem prakticky nemožné, a to tím spíše, jedná-li se o větší počet zvířat. Přesto je nutno tyto situace zvládat operativně a hledat určitou hranici tak, aby i přes tyto překážky bylo dosaženo účelu kontroly, a to např. vizuálním zjištěním, tak, jako v případě kontroly provedené u výše uvedeného chovatele dne 9. 6. 2016.“

Poslední kontrola proběhla v letošním roce, konkrétně 27. 6. Pan T znovu nepředložil doklad o očkování a 22. 8. mu byla uložena pokuta.

Celá kauza vyvrcholila 5. 10. 2017, kdy nejmenovaný exekutorský úřad zavolal do útulku LOZ Olomouc a spolku Zastavme utrpení. V útulku měla službu zrovna slečna Eva. Exekutoři poprosili útulek o pomoc s vyklizením zahrádky, kde se nachází velký počet psů. „Ihned mi bylo jasné, o koho se jedná. Na místo jsem jela s paní Dědochovou, vedoucí útulku. Nacházela se zde smečka více než 20 psů,“ uvedla zaměstnankyně útulku Tomková.

„Vzhledem k tomu, že jsme věděli, o jakého člověka se jedná, že psi můžou v útulku strávit klidně i celý život a z majitele nikdo nedostane ani korunu, rozhodli jsme se pro velmi finančně riskantní, ale pro psy jedinou možnost. Přesvědčili jsme majitele, aby se psů vzdal,“ uvedl útulek LOZ Olomouc na svých stránkách.

„V roce 2014 u nás bylo 9 štěňat tohoto chovatele, kdy se 7 z nich osvojilo a 2 zemřela.
5. 10. 2017 jsme přijali 14 psů, následně bylo v léčbě 10 psů a 4 bohužel zemřeli. Jedna fenka porodila dvě štěňata,“ shrnula počty přijatých psů vedoucí útulku Hana Dědochová.

Spolek Zastavme utrpení převzal od majitele do své péče letos 11 psů, 7 koček a 20 slepic. Dva dny po převzetí psů se jedné z feneček narodila 3 štěňátka.

U pana T tak bylo od roku 2013 provedeno několik kontrol a zaplatil pětkrát pokutu, ani poté mu však nikdo psy neodebral a chov nezakázal. Nebýt aktivního přístupu lidí ze spolků Pomocné ruce Olomouc a Zastavme utrpení, tak by možná celá kauza byla smetena ze stolu a psi by žili v otřesných podmínkách doposud. Zůstává otázkou, zda udělení pokuty v takových případech stačí. Pana T to evidentně nepřimělo k tomu, aby s množením psů přestal.

Když si shrneme počet psů, kteří prošli muži z Olomouce rukama, dojdeme k neuvěřitelnému číslu. Od roku 2013 se podle informací spolků a útulku pan T „staral“ o 64 psů, z toho jich 6 zemřelo v útulku na následky špatných životních podmínek. 23 jich skončilo v LOZ Olomouc, 24 v Pomocných rukou a 17 psů putovalo do spolku Zastavme utrpení. Dále bylo na pozemku 20 slepic a 7 koček.

"V den exekuce byla přes spolek Zastavme utrpení KVS požádána, aby na místo přijela a sama se přesvědčila, v jak otřesných podmínkách zvířata živoří. Štěňata byla ve vlastních výkalech v zamřížovaném regálu, kde se sotva otočila. Stejně tak na tom byly kočky v kleci na morčata a další tři v kleci jako na andulky. 20 slepic bylo v šopě metr krát metr a půl. Dva psi leželi ve svých exkrementech. Bohužel nám bylo úřednicí KVS sděleno, že nemají čas dojet a všichni zaměstnanci jsou v terénu nebo na školení," řekla předsedkyně spolku Zastavme utrpení Larisa Zankerová.

Momentálně by měl pan T bydlet se svou matkou ve stanu. Podle Kateřiny Borkové si sedá na klec, kde má uzavřené dva psy. Ti mu zůstali jako poslední. Spolek Zastavme utrpení se několikrát pokoušel psy vykoupit, ale s panem T a jeho matkou se nedohodli.

Člověka napadá otázka, kolik psů musí člověk týrat, aby mu je úřady odebraly?